REIKI a křesťanství

 

 

Učení reiki vychází z předpokladu, že existuje jakási životní síla (energie), pomocí které lze i léčit. Nicméně pravé reiki je cesta k osvícení (viz buddhismus). Reiki je jedna z forem východních náboženství, které pronikají v posledních desetiletích tak úspěšně na Západ a „konkurují" tradiční křesťanské víře v jediného Boha. Může-li se člověk naučit umění reiki na kursech, předpokládá se, že touto silou může vládnout každý, kdo se to naučí. Pokud zakladatel reiki, křesťanský mnich Mikao Usui tvrdil, že našel jakousi sanskrtskou formuli, kterou interpretoval jako léčivý symbol, dostává se ve své podstatě až do oblasti magie a okultismu s jejich různými „zaříkávacími, zaklínacími a podobnými formulemi", což je zcela v rozporu s učením Bible, která podobné praktiky důrazně odmítá. (Lv 19,26; Lv 20,27; 2Kr 17,17; Mi 5,11; Sk 19,13-20):

 

… nebudete se obírat hadačstvím ani věštěním (Lv 19,26)

 

Muž či žena, v nichž by byl duch zemřelých nebo duch věštecký, musejí zemřít. (Lv 20,27)

 

…obírali se věštěním a hadačstvím a propůjčovali se k činům, které jsou zlé v Hospodinových očích, a tak ho uráželi. (2Kr 17,17)

 

Vyhladím z tvých rukou tvé čáry, nebudeš mít mrakopravce (Mi 5,11.)

 

Také někteří židovští zaříkávači, kteří cestovali od města k městu, pokusili se užívat ke svému zaklínání jména Pána Ježíše. Nad těmi, kteří byli posedlí zlými duchy, říkali: "Zaklínáme vás Ježíšem, kterého káže Pavel."Tak to dělalo sedm synů Skévy, prý židovského velekněze. Ale zlý duch jim řekl: "Ježíše znám a o Pavlovi vím. Ale kdo jste vy?" Tu člověk, v kterém byl ten zlý duch, se na ně vrhl, všechny je přemohl a tak je zřídil, že z toho domu utekli nazí a plní ran. To se rozhlásilo mezi všemi židy i pohany, kteří žili v Efezu; na všechny padla bázeň a jméno Pána Ježíše bylo ve velké úctě. Přicházeli i mnozí z těch, kteří uvěřili, a přede všemi vyznávali, že také oni dříve používali zaklínání. Nemálo pak těch, kteří se zabývali magií, přinesli své knihy a přede všemi je spálili. Jejich cena se odhadovala na padesát tisíc stříbrných. A tak mocí Páně rostlo a rozmáhalo se jeho slovo. Sk 19,13-20

 

 

Co je reiki dle jejích vlastních slov?

je univerzální životní energie

působí nezávisle na církvích a vírách

slouží k posílení naší životní energie a k pročištění našich energetických drah, kterými tato absolutní síla proudí v našem těle

posiluje,harmonizuje a očišťuje na psychické, emocionální a duchovní úrovni

aktivuje sebeléčebný potenciál člověka

přenáší se dotykem rukou na lidi, zvířata, rostliny, na všechno, co existuje

může přijmout každý, předávat pouze zasvěcený

 

            Starý ani Nový zákon nehovoří o existenci nějaké „univerzální životní síly", ale jasně hovoří o tom, že je zde jediný Bůh, který je jediným dárcem, stvořitelem a udržovatelem života. (Iz 44,6: Toto praví Hospodin, král Izraele, jeho vykupitel, Hospodin zástupů: "Já jsem první i poslední, kromě mne žádného Boha není.) Ve vesmíru neexistuje žádná jiná životní síla či energie, kromě tohoto nesmrtelného Boha. To je základní a hlavní učení Ježíše Krista, to je jediné učení Písma sv. Jestliže zakladatel reiki, mnich Mikao Usui, tvrdil, že nalezl způsob, jakým „ovládat" universální životní energii, rozešel se v tom nejhlavnějším bodě s učením křesťanství. Celá Starý zákon hovoří o nevěrnosti starého Izraele, která spočívala v tom, že se od jediného Boha Hospodina odvraceli k jiným bohům a vírám.

 

Kdo by pak chtěl s onou léčivou energií ztotožnit Ducha svatého a tím uvést reiki do souladu s křesťanstvím, ten si musí nejprve uvědomit, kým vlastně Duch svatý je. Duch svatý je především Bůh. Je jednou ze tří osob jediného Boha. Duch svatý není neosobní silou, kterou lze používat a manipulovat s ní podle toho, jak se člověku zachce. Člověk se nemůže ani v sebelepším a sebedůkladnějším kursu naučit ovládat Boha, neboť Bůh je naprosto suverénní bytost. Co svědčí o tom, že Duch svatý je samostatnou osobou a nikoli jen nějakou silou? Podívejme se do Bible. Tak především je stavěn na roveň s Otcem a Synem:

Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte ve jméno Otce i Syna  i Ducha svatého. (Mt 28,19)

 

A dále, Duch svatý je schopen činit vlastní rozhodnutí, toho by byla jakási energie těžko schopna:

Dávejte pozor na sebe i na celé stádo, ve kterém si vás Duch svatý ustanovil za strážce, abyste byli pastýři Boží církve, kterou si Bůh získal krví vlastního Syna. (Sk 20,28)

 

Duch svatý mluví:

Duch výslovně praví, že v posledních dobách někteří odpadnou od víry a přidrží se těch, kteří svádějí démonskými naukami, (1Tm 4,1)

Duch řekl Filipovi: "Běž k tomu vozu a jdi vedle něho!" (Sk 8,29)

Když konali bohoslužbu Pánu a postili se, řekl Duch svatý: "Oddělte mi Barnabáše a Saula k dílu, k němuž jsem je povolal." (Sk 13,2)

 

Duch svatý se dokáže i přimlouvat za člověka:

Tak také Duch přichází na pomoc naší slabosti. Vždyť ani nevíme, jak a za co se modlit, ale sám Duch se za nás přimlouvá nevyslovitelným lkáním.

Ten, který zkoumá srdce, ví, co je úmyslem Ducha; neboť Duch se přimlouvá za svaté podle Boží vůle. (Ř 8,26-27)

 

A dále Ducha svatého lze i zarmoutit (nedovedu si představit, jak lze zarmoutit energii):

A nezarmucujte svatého Ducha Božího, jehož pečeť nesete pro den vykoupení. (Ef 4,30)

 

Bible však také hovoří o tzv. „darech Ducha sv.". Ani tyto dary však nelze získat vlastním úsilí - naučit se jim v kursech, ale jejich udělení je ve výhradné pravomoci Boží (v pravomoci Ducha sv.):

Jsou rozdílná obdarování, ale tentýž Duch; rozdílné služby, ale tentýž Pán; a rozdílná působení moci, ale tentýž Bůh, který působí všecko ve všech. Každému je dán zvláštní projev Ducha ke společnému prospěchu. Jednomu je skrze Ducha dáno slovo moudrosti, druhému slovo poznání podle téhož Ducha, někomu zase víra v témž Duchu, někomu dar uzdravování v jednom a témž Duchu, někomu působení mocných činů, dalšímu zase proroctví, jinému rozlišování duchů, někomu dar mluvit ve vytržení, jinému dar vykládat, co to znamená. To všechno působí jeden a týž Duch, který uděluje každému zvláštní dar, jak sám chce. (1K 12,4-11)

Navíc tyto dary jsou v první řadě udíleny pro to, aby církev mohla uskutečnit své poslání ve světě. Ten, kdo „léčí" pomocí reiki, ten ale nijak neslouží hlásání evangelia, což je prvořadým úkolem církve.

A toto jsou jeho dary: jedny povolal za apoštoly, jiné za proroky, jiné za zvěstovatele evangelia, jiné za pastýře a učitele, aby své vyvolené dokonale připravil k dílu služby - k budování Kristova těla, (Ef 4,11-12) a Kristovým tělem je církev (Ko 1,18)

 

Jak Ježíš Kristus, tak apoštolové když uzdravovali, činili tak  k oslavě Boha a k potvrzení slov evangelia, které hlásali.

 

Bible nás jasně varuje před mocí satana a jeho andělů, kteří jsou schopni napodobit i Boží zázraky. Tam, kde uzdravuje Bůh (Otec, Syn či Duch svatý), činí tak okamžitě (ne až po několika schůzkách s léčitelem) [Mk 8,25; L 17,15; J 5,9; Sk 28,8] a činí tak jednou provždy (a ne, že se nemoc za týden, měsíc či rok vrátí). Boží uzdravení je dokonalé a ne jen částečné. To ďábel však nedokáže. On může jen napodobit Boží uzdravující moc a proto jeho uzdravení není úplné. Navíc kdo si jednou něco začne s ďáblem, ten je na dobré cestě sejít ze správné cesty, kterou je jedině Ježíš Kristus (J 14,6). Satanovy kličky jsou totiž tak důmyslné a jeho lži a polopravdy tak rafinované, že kdyby mu to bylo dovoleno, svedl by i vyvolené (Neboť vyvstanou lžimesiášové a lžiproroci a budou předvádět veliká znamení a zázraky, že by svedli i vyvolené, kdyby to bylo možné. Hle, řekl jsem vám to už předem. Mt 24,24-25)

Bůh předem varuje člověka, aby nehledal pomoc a uzdravení nikde jinde než u Něho. Učení a konání, které nemají racionální a vědou vysvětlitelné důkazy, jsou nebezpečné. Ne, že by nefungovaly; oni fungují, ale uzdravující moc, v nich působící není mocí Boží, ale mocí toho, který se Bohu postavil a který je v posledku zodpovědný právě za to, že nemoci vůbec existují. A tak zní varování: Člověče, nejprve zkoumej, s čím a kým máš tu čest, než řekneš své ano. Bůh je mnohem mocnější než si dovedeme představit, proč tedy dáváme přednost nebezpečným a nevysvětlitelným silám, před kterými nás sám Pán varuje?

 

Reiki má buddhistické pozadí. Je vlastně cestou k osvícení. Takovou cestu již hledal sám Siddhártha Gautama (Buddha) před 2400 lety. Pokud buddhismus tvrdí, že člověk je schopen dojít osvícení (snad stavu zdánlivě podobnému spáse v křesťanském pojetí) sám vlastním úsilím, pak je v příkrém rozporu s křesťanstvím, které říká, že člověk není schopen bez milosti Boží dosáhnout spásy. Jestliže Písmo sv. říká, že záchranu z tohoto neutěšeného světa lze najít jedině v Boží lásce a milosti, tedy pokorně přijmout jako dar, pak buddhismus, hinduismus a další východní náboženské směry naproti tomu říkají, že člověk musí hledat v sobě, svým sebepoznáním a ponořením se do sebe. A existuje-li podle nich životní energie, pak to není Bůh Otec, Syn ani Duch sv., tedy jediný pravý Bůh, ale dílo toho, který je Biblí označován za Božího nepřítele, tedy ďábla či satana. Navíc buddhismus předpokládá reinkarnaci jako nevyhnutelnou součást života, což je také v rozporu s biblickým učením o smrti a vzkříšení.

 

Marta Marková