Evoluce versus stvoření

 

 

            Nic nevíme; my nevíme, jak vznikla první molekula, my nevíme nic o tom, jak vznikly první proteiny a vůbec, jak vznikla první buňka. Všechny zákonitosti, které známe z chemie a molekulární biologie, vlastně mluví proti teorii evoluce. A to poznali nejen kreacionisté. Tento základní poznatek zasahuje všechny vědecké oblasti.

 

            Makromolekula DNK, tato komplikovaná molekula, kterou zatím známe pouze v základních rysech, se nemohla vytvořit v „prapolévkách". Proti tomu mluví zákony makromolekulární chemie, zákony teorie informací; neexistuje experiment, který by mluvil pro. A protože je to tak zřejmé, proto existují teorie, které jsou přednášeny významnými vědci, podle kterých život ne Zemi vůbec nevznikl. Mnozí vědci již netvrdí, že život vznikl „v prapolévce", ale že život vznikl ve vesmíru.

 

            Protože vědí, že to nešlo na Zemi, říkají, že život musel přijít na Zemi z vesmíru – v ocase komety v pradávné době. Byl naočkován do základu oceánů a tam se rozvinul v náš život. Tím je však problém pouze odsunut. Celé to sklouzává do mytického, podivuhodného, nevysvětlitelného. Evoluční učení o původu života potom končí tam, kde původně vůbec být nechtělo. Jde k oněm mýtům, které vlastně chtělo potřít.

 

            Rád bych se zmínil ještě o jedné zcela jiné věci, kterou učení o evoluci vůbec nemůže vysvětlit – o kráse živých tvorů. Podle evoluce musí být každá věc účelná. Všechno musí mít určitý smysl. Jestliže je něco krásné, aniž to slouží nějakému účelu, pak selekce tuto formu dříve nebo později nechá vymřít. Krása však znamená mít po ruce poměrně značné množství genetické informace, aby bylo možné tuto krásu vytvořit. Jako příklad vezmu mořské šneky z hlubokého moře, kteří mají nádherné formy a linie a žádný biolog neví proč. To nemůže být záležitost sexuálního znaku, protože zvířata dole nic nevidí, tam je tma. Nemůže to být mechanismus obrany proti nepříteli, protože ostny jsou tak křehké, že se hned rozbijí, když je uchopíme. Kromě toho zjišťujeme, že se tito nádherní šneci vyskytují velice řídce, zatímco jiní, jednodušší, jsou četnější. Nemůže tedy být žádnou selekční výhodou, že tito šneci jsou utvářeni právě takto. Přesto jsou tady e evoluční teoretik neví proč.

 

            Podobně to platí i pro živý mikrosvět. Chtěl bych dát jen jeden příklad – radiolarie, jednobuněční živočichové, kteří patří k amébám. Jmenují se 'sluncovitá zvířátka', protože mají plazmatické výhonky, které vycházejí jako paprsky ze slunce. Na těchto tvorečcích nemůžeme najít nic zvláštního, ale když zemřou, můžeme studovat jejich skelety, které jsou neobyčejně složité a krásné. Žádný člověk neví, proč ty skelety vypadají tak, jak se nám tu objevují. To nemůže být žádná selekční výhoda. My nevíme, proč živí tvorové jsou tak krásní, jak je vidíme. Nevíme, proč jsou tak komplexní, složití, nevíme, proč mají své 'luxusní' výrůstky či výčnělky a jiné, zdánlivě nefunkční části.

 

            Uvedl jsem několik skutečností, ke kterým evoluční učení může říci málo nebo vůbec nic. Evoluční učení je dnes napadáno v oblastech, o kterých se kdysi myslelo, že budou jeho největšími oporami. Je to oblast paleontologie, geologie a oblast molekulární biologie.

 

            Výpověď, kterou dává evoluce, zní: Smrt je otcem všech věcí. Boj je otcem všech věcí. Můžeme však mozaiku seřadit podle zcela jiné filozofie. Vzdejte čest Bohu – to je jiná věta, kterou můžeme vytvořit z dat a faktů přírody. Člověk má svobodu zvolit smrt jako věcný model vzniku života, nebo zvolit Boha. Člověk je svobodný. Jsem přesvědčen, že jdeme lepší cestou, když za vysvětlující model zvolíme Stvořitele – lepší nejen ve svém osobním životě, ale lepší i v přírodních vědách.

 

            Myslím, že tento náhled na věci – že Bůh stvořil všechno, co je – dává zcela nový pohled na vše, co je v přírodních vědách. Můžeme tím vysvětlit mnoho věcí, které jinak zůstávají hádankou.

 

            Chtěl bych shrnout: Evoluce se nedá dokázat – již principiálně ne, protože pojednává o minulých procesech.

            Zadruhé: Fakta geologie mluví proti evoluci; nemáme mezičlánky, nemáme žádné předchůdce.

            Zatřetí: fakta geologie a paleontologie mluví proti obrazu dlouhých milionů let, mluví pro rychlou tvorbu sedimentů, hovoří o potopě, která s tím souvisí.

            Dále biologie mluví proti evoluci, protože existují 'luxusní jevy', které jsou po ruce všude v životě a neumíme je vysvětlit, protože krásu evolučním modelem nevysvětlíme. Data molekulární biologie mluví proti evoluci.

 

            Podle toho, co dnes víme, k evoluci vůbec nemohlo dojít. To plyne ze struktury DNK, proteinů, z teorie informace a dalších skutečností. Nic nám nebrání v přírodních vědách nahlížet na Boha jako Stvořitele.

 

 

Prof. Dr. Scherer / univerzita v Kostnici (Německo)

Převzato z knihy Hledání počátku a cíle od RNDr. Vladimíra Krále, Praha 2001

Tuto knihu i další z produkce vydavatelství Advent – Orion s.r.o. si můžete objednat zde nebo přímo na adrese expedice@adventorion.cz.