Zamyšlení nejen nad událostmi z 11. září 2001

 

Dcera evangelisty Billyho Grahama se zúčastnila rozhovoru v programu „Early Show" a moderátorka Jane Claysonová se jí zeptala: „Jak mohl Bůh něco takového dopustit?" Anna Grahamová jí dala velmi hlubokou a moudrou odpověď. Řekla: „Věřím, že Bůh je hluboce zarmoucený tím, co se stalo, jako i my, ale roky jsme Bohu říkali, aby odešel z našich škol, z naší vlády a našeho života. A jestliže je gentleman, věřím, že se potichu stáhl. Jak můžeme očekávat, že nám Bůh požehná a ochrání, když ho žádáme, aby nás nechal na pokoji?"

 

Podívejme se na to. Možná, že to začalo, když se Madeline Murrayová O'Harová (byla zavražděna, její tělo se před časem našlo) stěžovala, že nechce ve školách žádné modlitby, a my jsme řekli „dobře." Potom někdo řekl, že by bylo lepší, kdyby se Bible ve školách nečetla… Bible, která hovoří: nezabiješ, nepokradeš a miluj svého bližního jako sebe samého. A my jsme řekli „dobře".

 

Potom Dr. Benjamin Spock začal tvrdit, že by jsme neměli svoje děti trestat, když zle jednají, neboť by jsme tak mohli zranit jejich mladé osobnosti a narušit jejich sebeúctu (syn Dr. Spocka spáchal sebevraždu). A my jsme souhlasili „odborník určitě ví, co říká…" Tak jsme znovu řekli „dobře".

 

Potom někdo řekl učitelům a ředitelům, aby nevychovávali naše děti, když jednají zle. A ředitelé řekli, aby žádný člen učitelského sboru netrestal studenty, když se nepřístojně chovají, protože nechtějí ztratit dobré jméno a určitě nechtějí, aby je zažalovali. (Mezi výchovou a mlácením, fackováním, ponižováním a kopáním je velký rozdíl.) A my jsme řekli „dobře".

 

Potom někdo řekl: dovolme našim dcerám, aby šly na potrat, když chtějí. A nemusí o tom dokonce říci ani svým rodičům. A my jsme řekli „dobře".

 

Potom nějaký moudrý člen školské rady řekl, že chlapci zůstanou chlapci, i když budou dělat, co chtějí. Takže dejme našim synům tolik kondomů, kolik si jen budou žádat, aby si užili tolik zábavy, kolik jen chtějí. Nemusíme přitom říkat jejich rodičům, že je dostali ve škole. A my jsme řekli „dobře".

 

Potom někdo z vyšších úředníků řekl, že nezáleží na tom, co děláme v soukromí, pokud poctivě pracujeme. Zase jsme souhlasili a řekli, že nám nezáleží na tom, co člověk dělá v soukromí, včetně prezidenta, pokud máme práci a naše ekonomika je v pořádku.

 

Potom někdo řekl: „Vydávejme časopisy s obrázky nahých žen a nazývejme to dobrým, realistickým oceněním krásy ženského těla:" A my jsme řekli „dobře".

 

Potom někdo posunul toto ocenění ještě o krok dále a publikoval obrázky nahých dětí. Další krok učinil, když je zpřístupnil na internetu. A my jsme řekli „dobře", odvolali jsme se přeci na svobodu projevu.

 

Potom přišel zábavný průmysl s tím, abychom udělali televizní programy a natočili filmy, které propagují rouhání, násilí a nezákonný sex. Řekli: „Nahrávejme hudbu, která povzbuzuje lidi k znásilňování, drogám, vraždám, sebevraždám a k přebírání satanských vzorů." A my jsme řekli: „Vždyť je to jen zábava, nemá to žádné negativní vlivy, stejně to nikdo nebere vážně, tak pojďme na to."

Nyní se ptáme sami sebe, proč naše děti nemají svědomí, proč nerozeznávají dobré od zlého a proč pro ně není problémem zabít cizince, své spolužáky a sebe samých.

 

Kdybychom o tom déle přemýšleli a podívali se hlouběji, možná bychom našli odpověď. Myslím, že to má velmi co dočinění s tím, že „ČLOVĚK SKLÍZÍ, CO ZASEL".

 

„Drahý Bože, proč jsi nezachránil to malé děvčátko, které zabili ve třídě?" S pozdravem, znepokojený student.

ODPOVĚĎ: „Drahý, znepokojený studente, mám zakázáno jít do škol." S pozdravem, Bůh.

 

Je směšné, jak lehce lidé zavrhují Boha a potom se diví, proč se svět řítí do pekla. Je směšné, jak věříme všemu, co se píše v novinách a zpochybňuje vše, co říká Bible.

 

Je směšné, jak chce jít každý do nebe s tím, že nemusí věřit, myslet si, mluvit nebo dělat to, co přikazuje Bible. Je směšné, že někdo řekne „Věřím v Boha", ale stále následuje satana, který, mimochodem, také „věří" v Boha.

 

Je směšné, jak rychle jsme připraveni soudit, ale sami nechceme být souzeni. Je směšné, jak se neslušné, nemravné, vulgární a obscéní zprávy svobodně šíří internetem, ale veřejné diskuze o Bohu jsou ve školách a na pracovištích potlačované.

 

Je směšné, jak může být někdo v neděli či sobotu zapálený pro Krista, ale ostatní dny v týdnu je neviditelným křesťanem. Je směšné, že se víc obáváme toho, co si o nás pomyslí lidé, než toho, co si o nás pomyslí Bůh.

 

Směješ se??? Přemýšlíš???